U Javorníka se zřítilo malé letadlo

Na místo proto vyslal dva mladší muže. Ti našli vrak letadla, v němž byli dva pasažéři. Zalarmovali záchranou službu a hasiče. Tito muži se pak stali hlavními svědky vyšetřování.

Malé dvoumístné letadlo Cessna 150M se zřítilo do lesa zhruba sto metrů od rozhledny Javorník. V době havárie bylo špatné počasí a nad vrcholem Javorníku seděla hustá mlha. „Ani jsem nevěděla, že se tu něco stalo, údajně tu před několika minutami spadlo letadlo,“ upřesňovala žena na parkovišti u rozhledny. Tu totiž příjezd hasičů a záchranné služby trochu vykolejil. Neslyšela ani motor letadla, a ani náraz o zem.
Podle svědků z místa nehody, letadlo při klesání usekalo špičky stromů. Samotný pád do hustého porostu šumavského lesa letoun pak zdemoloval kompletně.

Záchranáři na místě zhruba půl hodiny resuscitovali posádku letadla. Muž svým zraněním ale přes veškerou snahu záchranářů podlehl. „Ženu se podařilo oživit a s vážnými poraněními byla vrtulníkem transportována na ARO českobudějovické nemocnice,“ řekl ředitel jihočeské záchranné služby Marek Slabý. Podle informací Deníku šlo asi o třicetiletou ženu, a nepotvrzené zprávy říkají, že oba pasažéři byli vojáky z povolání. Jiné zdroje říkají, že mezi nimi byl i příbuzenský vztah.

Ještě v pět hodin odpoledne bylo místo uzavřeno a obehnáno policejní páskou. Vyšetřování nehody je totiž v režii leteckých inspektorů.
Letadlo Cessna startovalo z letiště Aeroklubu v Roudnici nad Labem.

„Dvoumístná cessna skutečně včera odletěla z letiště aeroklubu v Roudnici nad Labem,“ potvrdil včera Deníku člen klubu Jiří Zeman. Prezident klubu Vlastimil Dvořák dodal, že na palubě byli muž a žena. Jednalo se ale o soukromé letadlo.

Vyšetřování nehody

Po čtyřech měsících práce vydal Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod závěrečnou zprávu, která shrnuje výsledky vyšetřování. Potvrdilo se, že nepříznivé počasí, a zvláště hustá mlha, která v okolí kopce Javorník panovala po celý den, se nemalou mírou podepsala na konečných důsledcích nehody. Zpráva však také uvádí, že do letu zasáhl i řídicí letového provozu.

Nevyzpytatelné počasí

Cessna 150 vyrazila ve zmíněný den ráno z letiště v Roudnici nad Labem. „Podle informací dostupných v době předletové přípravy počasí na LKRO i na zamýšlené trati letu do LKST vyhovovalo pro uskutečnění letu VFR. O možnosti přistání na LKST se pilotka informovala telefonicky,“ píše se ve zprávě ÚZPLN. Po bezmála hodinovém letu dorazila devětadvacetiletá pilotka, s platným průkazem PPL, doložkou VFR NIGHT a celkovým náletem přes 76 hodin, do Strakonic, kde přibrala do letadla svého staršího příbuzného.

Podle dostupných zdrojů, které potvrzuje i závěrečná zpráva, měla žena dále namířeno do oblasti na Šumavě, ke které měla jak ona sama, tak její spolucestující, osobní vztah, a byla proto k letu značně motivována. Po okružním letu v daném prostoru pilotka zamýšlela přistát zpět na letišti ve Strakonicích. Jak však ukazuje záznam předpovědi povětrnostních podmínek, který je součástí zprávy, měla v hornatých oblastech panovat nízká oblačnost a s tím související velmi špatná dohlednost.

Souhra nešťastných omylů

Prvotní domněnku, kterou vyslovili vyšetřovatelé již při příjezdu na místo nehody, a sice že hlavní příčinou havárie Cessny 150 do zalesněného úbočí kopce Javorník byla nezvládnutá pilotáž v místní špatné viditelnosti, pomohl osvětlit především jeden důležitý fakt. Pilotka se totiž vzhledem k ztrátě orientace rozhodla kontaktovat stanoviště Praha Info s žádostí o pomoc při navigaci. „… Já jsem se teďka dostala do strašně špatnýho počasí v oblasti Stachů. Nemám příliš dobře informaci o svý poloze, jsem v mlze v mraku a potřebovala bych se dostat do Strakonic…,“ stojí v závěrečné zprávě. Pilotka se ani jednou nezmínila o závadě či jiných technických překážkách v úspěšném dokončení letu. Z dalších částí přepisu komunikace mezi pilotkou a řídicím vyplývá, že se dispečer pokusil dle svých kompetencí vyvést letadlo z nastalé svízelné situace.

Právě v tomto bodě však došlo k řadě dalších chyb, a to jak ze strany řídicího, tak ze strany pilotky letounu. Zpráva uvádí, že řídicí předal pilotce informaci o bezpečné výšce, která „…ve vaší poloze by měla být pět a půl tisíce stop na oblastní QNH 1003.“ Ve zprávě dále stojí: „Pilotka informaci o QNH 1003 potvrdila a současně oznámila: ‚… já mám výšku čtyry a půl, takže nastoupám do pěti tisíc, ale viditelnost nemám skoro teďka žádný kontakt s terénem, můžu teda do pět a půl tisíce?‘ FID nezaregistroval a neověřil rozpor mezi hlášenou hladinou 4 500 ft AMSL a indikovanou hladinou letu v módu C (ALT 3 300 ft).“

Nehoda „Triple Whiskey“

Nebyl to přitom jediný omyl, kterého se řídicí dopustil. Zatímco pilotka žádala o vektorování směrem na strakonické letiště, řídicí zaměnil Strakonice a Strunkovice, a tak převážnou část letu naváděl Cessnu kurzem na východ, přestože se letiště nacházelo severovýchodně. Ve zprávě se dále píše, že pilotka měla problém udržet řídicím doporučený kurz a neustále se od něj odchylovala až do posledních fází letu. Dispečer později uvedl, že „…vycházel z toho, že za provedení letu odpovídá velitel letadla, a odchylky od vydávaných doporučení, která nejsou pro velitele letadla závazná, byly zapříčiněny reakcí pilotky na momentální situaci během letu.“

Právě nezvládnutá pilotáž je podle závěrečné zprávy jednou z nejhlavnějších příčin této letecké nehody. V momentě, když se pilotka usadila na kurzu směrem na Strakonice, který řídicí nově doporučil, když si uvědomil svou záměnu, nacházela se Cessna dle analýzy ve výšce asi 500 stop nad terénem, který se postupně zvyšoval až k vrcholu kopce Javorník. Synoptický záznam ze stanice Churáňov ale ukazuje, že pilotka do poslední chvíle netušila, jak je vysoko nad terénem, protože nemohla mít vizuální kontakt se zemí. Havárie již byla nevyhnutelná.

Závěry vyšetřovatelů

„Letecká nehoda byla důsledkem krajně nepříznivého sledu chyb pilotky, která vlétla do podmínek, kdy let nemohla provádět za stálé viditelnosti země a podle srovnávací navigace, nezvládla pilotáž, nedosáhla doporučené hladiny letu, nedodržela bezpečnou hladinu letu a následně nezastavila klesání, které vedlo k řízenému letu do terénu,“ stojí ve zprávě jako příčina letecké nehody.

Zároveň je ihned dále vyjmenován výčet „spolupůsobících okolností“, jakými bylo například „nedostatek pilotních zkušeností pilotky, let v podmínkách, které pravděpodobně mohly vést ke ztrátě prostorové orientace, FID omylem vydával doporučené kurzy směrem k jinému letišti, či komplikované získání radarové a topografické reference. Poslední okolnost poukazuje na fakt, že řídicí musel porovnávat polohu letounu s topografickou mapou 1:200 000, a tedy střídal svou pozornost z radaru na mapu a zpět, neboť mu technologické řešení radarů neumožňovalo jinak.

(Zdroj: Prachatický deník - web a Areoweb)