Velikonoční svátky na Javorníku

Svátky Velikonoc začínají sazometnou, nebo také škaredou středou, kdy se podle tradic nikdo nesmí škaredit ani mračit jinak se bude škaredit a mračit po všechny středy v roce.

Na Zelený čtvrtek, zazvoní v poledne naposledy zvony a poté "odlétají" do Říma. Od té doby až do Bílé soboty je na Javorníku nahradí zvuk řehtaček a klepaček. Děti chodí s řehtačkami od chalupy k chalupě a vydávají rámus, kterým podle tradice svolávají sousedy k bohoslužbám. Mezi místními dětmi se určí „kaprál“, což je zpravidla nejstarší chlapec nebo dívka do 15 let a ten organizuje, kdy se děti k řehtání sejdou, kudy půjdou a také jak se rozdělí o „vyřehtané“ sladkosti a peníze. Poprvé tedy „řehtáci“ řehtají ve čtvrtek odpoledne, podruhé v pátek brzy ráno, potřetí v pátek odpoledne a to jdou i s proutěnými košíčky a vybírají co jim kdo přispěje za službu nahrazení zvonů. Naposledy vycházejí v sobotu brzy ráno když „zařehtávají“.

Se Zeleným čtvrtkem se pojí také řada lidových obyčejů. Nejrozšířenějším je konzumace zelené stravy. Lidé jedí například špenát, zelí, kopřivy nebo bylinky, aby byl člověk celý rok zdravý. Zajímavou variantou může být i zelené pivo a ostatatní velikonoční speciality, na něž vás zve Hotel Krásná Vyhlídka (větší skupiny prosíme o rezervaci předem nа telefonu 388 431 071).

Sváteční kuchyně má své zvyklosti, peče se jehněčí nebo kůzlečí maso se špenátem a nesmí chybět velikonoční nádivka připravovaná v každé rodině jiným způsobem. Veškeré jídlo se ale musí „zelenat“ špenátem, mladými kopřivami, šťovíkem a jarními bylinkami, které je velmi obtížné natrhat na Šumavě, kde je obvykle na Velikonoce ještě plno sněhu. Dále se pečou jidáše, mazance a velikonoční beránek.

V neděli děvčata barví a zdobí vajíčka a chlapci dopletou pomlázky z mladých vrbových proutků. V pondělí od brzkého rána obcházejí koledníci s pomlázkami všechna děvčata, aby zůstala po celý rok mladá a krásná.

(Autor článku: Martin Hodina)