Ohlédnutí za Houbařským víkendem na Javorníku

Vážení příznivci hub,

houbařský víkend na Javorníku letos oslavil 11 let od svého zrodu, ke kterému došlo v roce 2014 díky entuziasmu členů Javornického rozvojového spolku a podpoře hotelu Krásná Vyhlídka. ČMS u onoho porodu byla a všichni společně jsme si prošli trochou těch porodních bolestí. V průběhu oněch let jsme čelili mnoha překážkám. Namátkou to byly povodně, pandemie, cyklistický závod, který způsobil kompletní uzavírku celé oblasti nebo druidi, ovšem akci jsme rušili jen a pouze tehdy, když nastala překážka největší – sucho a totální nerůst hub, se kterým ani houževnatost organizátorů prostě nic neudělá.

Po tomto dramatickém úvodu je třeba konstatovat, že letošní ročník byl v porovnání s lety minulými fádní až nudný – žádné přírodní ani jiné katastrofy se nekonaly. Určité napětí ovšem panovalo ohledně růstu hub, protože zrovna na Javorníku se jim nechtělo, přestože podmínky vypadaly celkově dobré. Houby ale na náš názor, jak je jejich zvykem, nedbají a dělají si co chtějí, takže trucovaly. Panující obavy o expozici ovšem organizátory z řad ČMS vybudily natolik, že se nakonec sešlo 257 exponátů (a dobře, navíc ještě 2 hlenky), což řadí letošní ročník z hlediska počtu druhů na 2. místo (nejúspěšnější jsme byli v roce 2019, kdy se sešlo druhů 308). Přiznáváme ovšem, že z Javorníka pocházela pouze část exponátů, většina byla dovezena z Písecka, Klatovska a něco málo i z Polabí. Ani tak jsme zdaleka nenašli všechny druhy, které by bylo možno nalézt, protože prostě nebyly, ovšem na druhou stranu jsme měli řadu druhů, které v minulosti v expozici chyběly (seznam nálezů ke stažení zde).

Vycházka do okolních houbopustých lesů vzbudila mezinárodní zájem, a kromě místních se jí účastnili i návštěvníci z Itálie, Velké Británie, Finska a dalších zemí (fakt, že se jednalo o shodu okolností decentně pomineme). Průvodcovství si díky tomu vyžádalo několikajazyčný komentář a zde je nutno říci, že italština doktora Wiplera to zachránila. Celkově byla účast na vycházce nadprůměrná, i proto nás mrzelo, že růst hub byl opravdu podprůměrný. Ne že bychom nenašli nic, ale většina lesa zela prázdnotou a jen tu a tam na nás něco málo vykouklo. Dominovaly „držáci“ jako je krásnorůžek lepkavý, holubinka hlínožlutá, čechratice černohuňatá, čechratka podvinutá nebo penízovka skvrnitá. Z jedlých velmi slušně rostly lišky obecné a nálevkovité, ostatního bylo pomálu a celkově jsme se došplhali jen někam mezi 40– 50 druhů. Potěšilo ouško kornoutovité, které se vzápětí ocitlo v expozici, což jeho nálezkyni velmi potěšilo.

Hřibovitých hub také nebylo na rozdávání, proto se do letošní soutěže probojovalo i několik křemenáčů. Ty pravé hříbky je však při hlasování převálcovali na celé čáře. Cenu Miss hřib za ten nejhezčí si odnesla Michaela Svoboda, jejíž hřib smrkový byl podle návštěvníků ten nejkrásnější. Druhé místo patřilo Péťovi a třetí Lauře – oba jejich hříbky byly rovněž moc hezké a souboj byl tedy velmi těsný. Všem gratulujeme ke krásným nálezům a přejeme mnoho dalších takových.

Závěrem je třeba poděkovat všem, kteří se na organizaci podíleli ať už přímo či nepřímo:

Sběr hub a odborný dohled zajišťovali: RNDr. Jan Wipler, Ph.D., Lubomír Opat, Ing Filip Zíka, Kristýna Šašková, doc. MUDr. Markéta Vlčková, Ph.D.

Organizační podporu zajišťovali: Linda Žlábková s rodinou, Martin Hodina, Alena Hodinová, Pavel Marek, Petra Honnerová a její kolegové z Hotelu Krásná vyhlídka, Lenka Suková.

Finanční podpora: Zdeněk Daňha, PAF Ekosport, spol. s r.o., obec Vacov (číslo grantu) Magistát hlavního města Prahy (DOT/54/12/024187/2024) a Jiřího Venclíka - rybicka.cz, který daroval cenu pro vítěze Miss hřib.

Děkujeme účastníkům za návštěvu, přejme si „Ať rostou“ a věříme, že příští ročník bude minimálně stejně úspěšný, jako ten letošní

(Autor: MUDr. Markéta Vlčková, Ph.D)